HELPDESK Logo

Centrum podpory

HELPDESK - HELPDESK PRO SOCIÁLNÍ SLUŽBY K FONDŮM EU

Litva

1. Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a Litvou na období 2021-2027

Podle dohoda o partnerství Litvě bylo přiděleno 6,4 miliardy. EUR z fondů politiky soudržnosti v letech 2021-2027. během investičního období.. Kromě toho Litva plánuje přispět 1,7 mld. eur z národních zdrojů - celková hodnota investic EU tedy činí 8 mld. eur. Dohoda o partnerství zahrnuje i fondy politiky soudržnosti: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond + (ESF+), Fond soudržnosti (FS), Fond spravedlivého přechodu (FF), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Hlavními cíli politiky soudržnosti EU na období 2021-2027 jsou podpora hospodářské, sociální a územní konvergence prostřednictvím udržitelné konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, digitální transformace, jakož i provádění evropské agendy Green Deal a podpora evropského pilíře sociálních práv.

S ohledem na program litevské vlády a politické cíle stanovené v obecném nařízení EU se investice podle programu fondů EU na období 2021-2027 zaměřují na tyto hlavní oblasti:

  • inovace a digitalizace, spolupráce mezi vědou a podniky, komercializace znalostí;
  • vzdělávání, rozvoj dovedností, kvalifikovaná pracovní síla schopná inovovat a reagovat na měnící se potřeby a zároveň řešit problémy sociálního vyloučení;
  • zelená transformace - podpora obnovitelných zdrojů energie, udržitelné mobility a oběhového hospodářství;
  • zvýšení odolnosti zdravotnických systémů;
  • vyspělou, bezpečnou a rozmanitou dopravu, včetně zlepšení přeshraniční, vnitrostátní a regionální mobility;
  • udržitelný a integrovaný rozvoj měst a regionů na základě rozhodnutí konkrétního regionu o zvýšení atraktivity a ekonomického potenciálu, přilákání investic a zlepšení kvality života.

Řídicí orgán 2021 - 2027 Ministerstvo financí Litevské republiky je odpovědné za provádění investičního programu fondů EU. Vykonavatelem účetní funkce je Centrální agentura pro řízení projektů.

Investiční programy fondů EU distribuce:

Rozvojová opatření Národního plánu pokroku na období 2021-2030 (dále jen NPP) jsou financována z prostředků ESF+ a EFRR. NPP byl připraven v průběhu realizace státní strategie pokroku "Strategie pokroku Litvy "Litva 2030". Cílem NPP je identifikovat hlavní změny, které mají zemi v nadcházejícím desetiletí zajistit pokrok v sociální, hospodářské, environmentální a bezpečnostní oblasti, a mobilizovat zdroje financování pro realizaci těchto změn. NPP předpokládá dlouhodobé strategické cíle, cíle pokroku a kvantitativní ukazatele pro měření pokroku s cílovými hodnotami pro rok 2030.

Úvod do EFRR a ESF+ 2021-2027

Rozdělení mezi regiony

Prostředky ESF+ a EFRR jsou rozdělovány mezi dva litevské regiony: region hlavního města a střední a západní Litvu (dále jen VVL). Regionální rozdíly mezi regionem hlavního města a zbytkem Litvy jsou obzvláště markantní. V regionu hlavního města bylo v roce 2019 vytvořeno 42% litevského hrubého domácího produktu (dále jen HDP), rozdíly jsou zvláště výrazné v oblastech tvorby a zavádění inovací, zvyšování produktivity podniků, poskytování zdravotnických služeb a přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Existuje také výrazná digitální propast. Rozdělením Litvy na region hlavního města, kde HDP na obyvatele dosahuje 122% průměru EU, a region VVL, kde se HDP na obyvatele v okresech pohybuje od 46% do 84%, je cílem nasměrovat více investic do VVL, snížit ekonomické a sociální nerovnosti, zajistit realizací regionální politiky dlouhodobý dopad opatření na rovnoměrný a udržitelný rozvoj.

Úkolem regionu hlavního města je nasměrovat nahromaděný potenciál ke zvýšení pokroku země, mezinárodní konkurenceschopnosti a začlenění do mezinárodního hodnotového řetězce, přenést jej do VVL a snížit vnitřní rozdíly regionu hlavního města. Výzvou regionu VVL je snížit sociální a ekonomické rozdíly a rozdíl oproti regionu hlavního města. Oba regiony se potýkají s problémy sociálního vyloučení, nerovnosti a přístupu ke kvalitním veřejným službám.

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) financuje veřejný a soukromý sektor ve všech regionech EU s cílem snížit hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi regiony. Prostředky fondu podporují investice v rámci speciálních národních nebo regionálních programů.

Plánuje se, že 478 201 667 EUR z EFRR bude přiděleno regionu hlavního města a 3 156 444 253 EUR regionu VVL. Litva více než 25 procent. ERDF přidělí prostředky na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a její přeměnu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou (1. cíl politiky), přes 30 procent. prostředků - na přechod na čistou energii, zelené investice, oběhové hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu (2. cíl politiky), 8 procent. a více bude přiděleno na rozvoj měst (cíl politiky 5).

ESF+

ESF+ je hlavním nástrojem EU pro investice do lidí, a proto jsou prostředky z tohoto fondu využívány k provádění politik EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, vzdělávání a dovedností, včetně strukturálních reforem v těchto oblastech. Tento fond je také jedním z hlavních nástrojů EU pro sociální a ekonomickou obnovu po pandemii COVID-19 a pomáhá členským státům řešit problémy způsobené touto pandemií. Fond podporuje ekologické, digitální a odolné hospodářské oživení EU po krizi tím, že zvyšuje investice do pracovních míst, dovedností a služeb.

Plánuje se, že v Litvě bude z ESF+ přiděleno 94 726 567 EUR regionu hlavního města a 962 123 024 EUR regionu VVL. Více než 25 % prostředků z ESF+ bude přiděleno na snížení sociálního vyloučení(Politický cíl 4), až 5 % pro záruky za děti(Politický cíl 4), nejméně 5 % na sociální inovace.

2. Výběr politických cílů a jejich stručné zdůvodnění

ERDF

Prostředky z EFRR jsou zaměřeny na realizaci následujících politických cílů:

  1. Konkurenceschopnější a vyspělejší Evropa prostřednictvím podpory inovační a progresivní hospodářské transformace a regionálních propojení v oblasti informačních a komunikačních technologií (cíl politiky 1).

    Zdůvodnění cíle politiky:Průlomu Litvy brání 3 základní problémy šíření inovací: nízká absorpční kapacita malých a středních podniků (zejména v regionech); malý počet podniků vytvářejících vysokou přidanou hodnotu a nízký poměr investic podniků do výzkumu a experimentálního vývoje (VaV) v porovnání s HDP; nízká úroveň obchodní a vědecké spolupráce a mezinárodnosti (účast v mezinárodních projektech, sítích). V letech 2021-2027 budou během realizace 1. cíle politiky programu prostředky EFRR investovány do opatření podporujících transformaci litevské ekonomiky na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, její konkurenceschopnost a digitální propojení.

  2. Ekologičtější, nízkouhlíková a bezuhlíková ekonomika a odolná Evropa, podpora přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility (cíl politiky 2).

    Odůvodnění cíle politiky: Litva připravila Národní akční plán v oblasti energetiky a klimatu. Podle Pařížské dohody z roku 2015 se Litva spolu s dalšími zeměmi světa zavázala vyvinout veškeré úsilí k zastavení změny klimatu, aby globální oteplování nepřekročilo nebezpečnou hranici 2 stupňů. S ohledem na problémy v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky hodlá Litva podporovat přechod na čistou a spravedlivou energii, podporovat zelené a modré investice, přizpůsobovat se změně klimatu, investovat do prevence rizika extrémních klimatických jevů a jeho zvládání, podporovat biologickou rozmanitost, zelenou infrastrukturu v městském prostředí a snižovat znečištění, podporovat přechod na oběhové hospodářství a udržitelné využívání zdrojů. Investovat také do zlepšení dostupnosti vody a podpory udržitelných vodních zdrojů.

  3. Lepší propojení Evropy podporou mobility (cíl politiky 3)

    Odůvodnění cíle politiky:Konkurenceschopnost Litvy je snížena a výhody společného trhu jsou omezeny nedostatečnou mezinárodní komunikací v železniční a silniční dopravě. Výkonnost odvětví dopravy ve vztahu k silniční a železniční síti transevropské dopravní sítě, aspektům udržitelnosti a bezpečnosti silničního provozu je výrazně horší než průměr EU. Hlavní problémy a výzvy fungování a infrastruktury litevského dopravního systému budou řešeny v průběhu realizace Plán rozvoje litevské dopravní infrastruktury do roku 2030.

  4. Sociálně odpovědnější a inkluzivnější Evropa prostřednictvím provádění evropského pilíře sociálních práv (cíl politiky 4).

    Odůvodnění cíle politiky: Investice 4. cíle politiky budou realizovány v letech 2019 a 2020. Doporučení Rady EU: Cílem je snížit příjmovou a sociální nerovnost v Litvě, zajistit pokrytí, přiměřenost a účinnost systému sociálního zabezpečení, aby se zlepšila struktura daňového systému a systému sociálních dávek a ochrana jednotlivců před chudobou. Investice z ESF+ a EFRR budou provádět Evropský pilíř sociálních práv a řídit se jeho zásadami, podporovat investice do lidí a systémů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního začleňování a zdravotní politiky. Prostředky z EFRR budou investovány do zlepšení vzdělávání, zajištění služeb pro výuku a celoživotní učení pro všechny a zlepšení infrastruktury. Investovat se bude také do dostupnosti předškolního vzdělávání pro venkovské děti, podpory sociálního podnikání a rozvoje infrastruktury sociálních služeb, včetně sociálního bydlení, v celé zemi, komplexní transformace komunitních služeb, socioekonomické udržitelnosti a posílení kulturního sektoru, posílení kvality služeb ve zdravotnictví a zvýšení jejich dostupnosti.

  5. Přiblížit Evropu občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů míst a místních iniciativ (politický cíl 5).

    Odůvodnění cíle politiky: Litva se dlouhodobě potýká s problémem úbytku obyvatelstva - od roku 2014. do roku 2021 se počet obyvatel snížil o 5 %. Stabilní počet obyvatel zůstává pouze v regionu hlavního města. Přitom pokles počtu obyvatel VVL výrazně převyšuje celostátní průměr (v 6 okresech VVL převyšuje dvojnásobně). To vytváří tlak nejen na efektivitu veřejné infrastruktury a služeb, ale také na trh práce. Zaměstnanost v zemi je ovlivněna věkovou strukturou: vzhledem k věkové struktuře dosáhne v příštím desetiletí důchodového věku přibližně 28% z celkového počtu obyvatel v produktivním věku (55-64 let). Investice budou reagovat na demografické výzvy a územní rozdíly, které jsou pro Litvu obzvláště důležité, a budou realizována integrovaná opatření pro rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí. Prostředky EPRF (8 % prostředků) budou investovány do udržitelného a individualizovaného rozvoje 10 regionálních center, zvýšení investiční atraktivity státu, zlepšení podnikatelského prostředí; zlepšení kvality života; zapojení podniků, obyvatel, místních aktivních skupin, nevládních organizací do řešení problémů měst, podpora a posílení partnerství, podpora místních iniciativ a posílení kapacit, zajištění mobility, posílení sociálního začleňování.

ESF+

Cílem fondů ESF+ je realizovat následující cíl politiky:

Sociálně odpovědnější a inkluzivnější Evropa, provádění Evropského pilíře sociálních práv (dále jen "čtvrtý cíl politiky")

Investice z ESF+ a EFRR budou realizovat Evropský pilíř sociálních práv. V oblasti zaměstnanosti budou v roce 2020 implementovány prostředky ESF+. Doporučení Rady EU zmírnit negativní dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a umožnit všem lidem v produktivním věku vstup na trh práce. Rovněž prostředky ESF+ směřují ke zlepšení vzdělávacího systému prostřednictvím získávání nových pedagogů, pokroku v povinném vzdělávání a poskytování pomoci studentům, kteří se potýkají se sociálním vyloučením. Část prostředků ESF+ bude věnována na zlepšení systému zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví a zvýšit odolnost zdravotnického systému vůči novým šokům. V oblasti snižování chudoby a sociálního vyloučení budou prostředky ESF+ určeny na rozvoj sociálních služeb, významná část investic bude určena na rozvoj služeb poskytovaných v komunitě, zajištění realizace transformace ústavní péče. Rovněž z prostředků ESF+ bude financován program Podpora snižování materiální chudoby v letech 2021-2027. V průběhu realizace tohoto programu budou nejpotřebnějším osobám poskytovány potraviny a/nebo zboží, které uspokojí základní životní potřeby člověka na vzduchu (např. oblečení, hygienické potřeby, školní pomůcky) a další prostředky. Cílem programu snižování materiální chudoby bude podpořit co nejvíce osob, které žijí pod hranicí absolutní chudoby (v roce 2020 žilo pod hranicí absolutní chudoby 5,1% obyvatel Litvy).

Za účelem dosažení druhého strategického cíle stanoveného v Národním plánu pokroku ("Zvýšit sociální zabezpečení a začlenění obyvatelstva, posílit zdraví a zlepšit demografickou situaci Litvy") připravilo Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce pět rozvojových programů. Při realizaci tří z nich tvoří významnou část financování z ESF+. Programy utvářejí dlouhodobé (2021-2030) strategie Litvy v oblastech snižování příjmových nerovností a sociálního vyloučení, inkluzivního trhu práce, rodinné politiky a přizpůsobení prostředí pro osoby se zdravotním postižením.

1. Program rozvoje sociální mobilizace: Rozvojový program sociální mobilizace Ministerstva práce a sociálního zabezpečení (dále jen MPSV), gestora rozvojového programu na období 2021-2030, si klade za cíl řešit komplexní problémy, kvůli nimž se osoby patřící k sociálně citlivým či ohroženým sociálním skupinám (osoby se zdravotním postižením, včetně zdravotně postižených dětí, senioři, mládež s omezenými příležitostmi, bezdomovci, osoby vracející se z výkonu trestu apod.), potýkají se sociálním vyloučením, chudobou, násilím, mohou být diskriminovány či stigmatizovány, čelí různým obtížím při získávání zaměstnání či při žádosti o sociální pomoc. Při realizaci těchto úkolů bude uplatňován individuální přístup, jehož cílem je, aby služby byly poskytovány co nejblíže dané osobě a co nejlépe odpovídaly jejím potřebám, situaci a možnostem.

Následující úkoly NPP jsou financovány z prostředků ESF+ prostřednictvím Programu rozvoje sociální mobilizace: Zvýšit blahobyt zdravotně postižených a jejich rodin, starších osob a dalších zranitelných a sociálně vyloučených skupin.; Posílit postoje sociální aktivity a sociální odpovědnosti ve společnosti a ducha komunity.

2. Program rozvoje posilování rodinné politiky: Opatření tohoto rozvojového programu jsou zaměřena na vytvoření vhodného, podnětného a rodině přátelského prostředí, které by umožnilo řádné plnění rodinných funkcí a zároveň umožnilo členům rodiny aktivněji a úspěšněji kombinovat pracovní a rodinné povinnosti, posílilo rovné příležitosti žen a mužů, podpořilo porodnost, zajistilo a podpořilo citovou pohodu rodin a dětí, rozvinulo kvalitní služby, které by byly dostupné a odpovídaly individuálním potřebám všech rodin vychovávajících děti.

Z prostředků ESF+ se prostřednictvím rozvojového programu Posilování rodinné politiky financuje následující úkol v oblasti NPP: Zlepšit prostředí pro rodinu s cílem zvýšit porodnost a kvalitu života a vytvořit podmínky pro skloubení pracovních a rodinných povinností.

3. Inkluzivní program rozvoje trhu práce: Opatření tohoto rozvojového programu jsou zaměřena na vytváření příznivých podmínek pro vstup všech osob v produktivním věku na trh práce, vytváření pružnějšího trhu práce, realizaci opatření ke zvýšení zaměstnanosti, zvýšení rozsahu a udržitelnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), státních a obecních institucí a vzájemných institucí a podporu rozvoje vnější spolupráce s podnikatelskými strukturami a sociálního dialogu.

Z prostředků ESF+ jsou prostřednictvím programu Rozvoj inkluzivního trhu práce financovány následující úkoly NPP: Zvýšit pracovní příležitosti uchazečů o zaměstnání a účinnost a efektivitu systému podpory zaměstnanosti; posílit sociální dialog a zlepšit kvalitu pracovních míst.

Prostředky ESF+ se využívají k financování odvětví, která poskytují služby v oblasti zvyšování zaměstnanosti, zdravotní péče, vzdělávání, snižování chudoby a sociálního vyloučení. V Litvě je propojení mezi ESF+ a službami v sociální oblasti a službami pro zvýšení zaměstnanosti poměrně silné. Sociální služby v Litvě jsou financovány ze státních prostředků, ale jejich objem je malý a nedostatečný.

Za organizaci a poskytování sociálních služeb jsou v Litevské republice odpovědné obce. Prostředky ESF+ se stávají doplňkovým zdrojem financování oblasti sociálních služeb. Z prostředků ESF+ budou financovány: Komplexní pomoc rodině, integrální podpora. Za opatření ke zvýšení zaměstnanosti odpovídá úřad práce jako prováděcí instituce. Existují plánované služby pro psychosociální rehabilitaci a reintegraci. pro závislé osoby. Plánují se také služby pro různé zranitelné skupiny: Romům, bezdomovcům, navrátilcům z vězení a dalším sociálně ohroženým skupinám. Významná část aktivních opatření na trhu práce bude financována z prostředků ESF+. Prostředky ESF+ budou rovněž využity k přípravě a zavedení národního standardu kvality sociálních služeb.

Očekává se také, že opatření ESF+ přispějí k dosažení cíle NPA do roku 2030. Převést 30% služeb v sociální oblasti na nevládní organizace a komunity (nyní 7%).

4. Užitečné zdroje

Podpora HELPDESK

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.

Podpora HELPDESK

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.
Přeskočit na obsah