Malta

Centrum podpory

HELPDESK - HELPDESK PRO SOCIÁLNÍ SLUŽBY K FONDŮM EU

1. Souvislosti: ESF+ a řídicí orgán

V programu ESF+ na období 2021-2027 chce Malta navázat na podporu poskytnutou v předchozích programových obdobích a zohlednit výzvy, které přinesla pandemie COVID-19. Ta ovlivnila stabilitu trhu práce a poskytování služeb v různých odvětvích, včetně zdravotnictví a vzdělávání, a také vystavila zranitelné skupiny včetně osob ohrožených chudobou zvýšenému socioekonomickému riziku. V této souvislosti je cílem investic v rámci programu ESF+ posílit kapacity ve všech odvětvích spadajících do působnosti nařízení o ESF+, tedy v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální oblasti, s cílem zlepšit a přizpůsobit služby novým a vznikajícím potřebám. Malta realizuje ESF+ prostřednictvím jediného národního programu.

Malta plánuje mobilizovat své prostředky z ESF+ tak, aby se přímo zaměřila na potřeby zranitelných, znevýhodněných a marginalizovaných skupin, zejména dětí, osob ohrožených chudobou, vyloučením a materiální deprivací, osob se zdravotním postižením, jakož i mládeže a cizích státních příslušníků, s cílem podpořit začlenění a integraci. Program rovněž zlepší, zmodernizuje a zvýší dostupnost vzdělávacích služeb, posílí úsilí o udržení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti a podpoří nové pracovní příležitosti, zejména s cílem snížit rozdíly v odměňování žen a mužů.

Na stránkách Oddělení plánování a koordinace priorit (PPCD) je řídícím orgánem pro evropské a strukturální investiční fondy na Maltě. PPCD nelze zaměňovat s Odborem fondů a programů (FPD), což je administrativní struktura zřízená za účelem řízení fondů EU (s výjimkou strukturálních investičních fondů). Fondy a Fond soudržnosti) a další fondy přidělené Maltě.

PPCD je divize v rámci Parlamentní sekretariát pro evropské fondy (MEFL). Parlamentní sekretariát pro evropské fondy (MEFL) působí v rámci Evropského parlamentu. Ministerstvo hospodářství, evropských fondů a půdy. V rámci své role řídicího orgánu zajišťuje PPCD také maximální transparentnost a informovanost v souvislosti s fondy prostřednictvím pořádání školení, informačních aktivit a komunikace s médii, potenciálními žadateli o finanční prostředky a širokou veřejností.

V rámci parlamentního sekretariátu působí také Oddělení opatření a podpory který má zajistit účinnou správu a provádění podpůrných opatření financovaných EU pro podniky prostřednictvím účinného spojení s interními a externími zúčastněnými stranami. Oddělení je pověřeno zajišťováním strategického řízení, správy a provádění opatření na podporu podniků (MSP) financovaných z prostředků EU tím, že přebírá funkci "zprostředkujícího subjektu" pro opatření financovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a působí jako národní kontaktní místo (NKM) pro provádění opatření podpory financovaných ze strukturálních fondů.

K řešení komunikační mezery v oblasti financování ze strany EU je třeba Servizzi Ewropej f'Malta (SEM) byl zřízen za účelem poskytování informačních činností o politikách a strategiích EU a poskytování pomoci při podávání žádostí a realizaci projektů financovaných EU. Název agentury odráží její poslání a funkce, a sice sloužit jako "brána" ke službám souvisejícím s EU na Maltě a Gozu a usnadňovat občanům využívání výhod členství v EU.

2. DOHODA O PARTNERSTVÍ: MALTA 2021-2027

2.1 Shrnutí priorit PA

Malta bude v letech 2021-2027 využívat 817 milionů eur z prostředků politiky soudržnosti na podporu udržitelného rozvoje svého hospodářství, jak je uvedeno v dokumentu Dohoda o partnerství přijaté s Komisí. Investice v rámci politiky soudržnosti dále přispějí k odstranění rozdílů v zemi a k větší inovativnosti a konkurenceschopnosti maltské ekonomiky. Prostředky EU podpoří ekologický přechod země, její energetickou bezpečnost a digitální transformaci. Zlepší dovednosti lidí, zaměstnanost a sociální začlenění.

Maltská dohoda o partnerství definuje politické volby pro ESF+, EFRR, FS, JTS a EMFAF a stanoví, jak tyto volby přispějí k dosažení socioekonomických cílů země (popsaných níže) v následujících oblastech politických cílů:

Cíl 1: Konkurenceschopnější a chytřejší Evropa podporou inovační a inteligentní hospodářské transformace a regionálního propojení v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Cíl 2: Ekologičtější, nízkouhlíková transformace směrem k čistě bezuhlíkovému hospodářství a odolné Evropě prostřednictvím podpory čisté a spravedlivé energetické transformace, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility.
Cíl 3: Propojenější Evropa díky posílení mobility
Cíl 4: Sociálnější a inkluzivnější Evropa při provádění Evropského pilíře sociálních práv
Cíl 5: Evropa blíže občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ.
Cíl 6: Umožnit regionům a lidem řešit sociální, zaměstnanecké, hospodářské a environmentální dopady přechodu k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050 na základě Pařížské dohody.

Konzultace o tom, jak mohou fondy EU na období 2021-2027 přispět k potřebám Malty, proběhly v roce 2020, kdy se uskutečnila řada zasedání tematických a územních výborů. Mezi klíčové zúčastněné strany patřily mimo jiné vládní subjekty, příslušné subjekty zastupující občanskou společnost a sociální partnery a partneři v oblasti životního prostředí. Kromě různých rozsáhlých veřejných konzultací zahájených k programům v roce 2021 proběhla konzultace o programech ESIF s Maltskou radou pro hospodářský a sociální rozvoj.

2.2 Celkový rozpočet podle fondů a témat

Platforma otevřených dat soudržnosti

2.3 Shrnutí investičních plánů

Zelený přechod, energetická bezpečnost a konkurenceschopnost

417 milionů eur z Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti přispěje k tomu, aby se malé a střední podniky staly inovativnějšími, digitálnějšími a konkurenceschopnějšími, a podpoří inteligentnější a nízkouhlíkové hospodářství.

Významná část prostředků bude investována do zajištění energetické účinnosti a kapacity pro skladování energie v zemi díky výstavbě druhého propojení elektrické energie s Itálií v podobě vysokonapěťového kabelu vedoucího pod mořem. To zvýší dodávky elektřiny a bezpečnost a pomůže snížit emise skleníkových plynů.

Kromě toho 23,3 mil. Fond spravedlivého přechodu (JTF) bude investoval do dodávek elektrické energie, aby pomohl dekarbonizaci přístavu Grand Harbour a Malty. Freeport.

Trh práce, vzdělávání a zdravotní péče podporující začlenění

Mladí lidé a ženy budou mít lepší přístup k zaměstnání díky více než 124,4 milionu eur v rámci programu. Evropský sociální fond plus (ESF+). Tento fond bude rovněž podporovat inovativní výukové metody a učební pomůcky, inkluzivní vzdělávání pro zranitelné skupiny, jako jsou děti se zdravotním postižením, a vzdělávání v oblasti ekologického a digitálního přechodu.

Kromě toho bude Malta podporovat aktivní začleňování, rovné příležitosti a nediskriminaci znevýhodněných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Nejchudším osobám bude rovněž nabídnuta potravinová pomoc. Kromě toho bude Malta investovat do svých zdravotnických systémů tím, že bude poskytovat školení pracovníkům v oblasti zdravotní péče, sociální ochrany a péče, bude zavádět osvětové kampaně o zdravém životním stylu a dobrém životním stylu a investovat do zdravotnického výzkumu.

Udržitelný rybolov

21,8 milionu EUR z Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF) podpoří růst udržitelné modré ekonomiky, zvýší odolnost odvětví rybolovu a usnadní přechod tohoto odvětví na ekologické zemědělství obnovou a ochranou vodních biologických zdrojů a podporou udržitelné akvakultury.

3. PRIORITY MALTY

3.1 Rozvojové výzvy a příležitosti pro Maltu

Malta je jedním z nejhustěji osídlených členských států EU. Hustota obyvatelstva se stále zvyšuje, protože se na Maltě usazuje stále více ekonomických migrantů. Kromě toho je dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje ekonomiku země, silný nárůst příjezdového cestovního ruchu, který Malta zažívá od roku 2014; zvyšuje tlak na životní prostředí, infrastrukturu a služby. Na Maltě na jedné straně převažuje stárnutí obyvatelstva, na druhé straně se však snížil počet dětí a mladých lidí, přičemž Malta vykazuje jednu z nejnižších měr porodnosti v Evropě.

V souladu s celosvětovým trendem zaznamenal příjezdový cestovní ruch v důsledku pandemie COVID-19 značný útlum. Pandemie měla nebývalý dopad na maltské hospodářství a veřejné finance. To si vyžádalo zásah vlády na podporu ekonomiky a zajištění toho, aby krize nevedla k dlouhodobému poškození finanční udržitelnosti země. Opatření, která vláda v reakci na pandemii zavedla, spolu s odolností trhu práce zajistila, že byla zachována vysoká úroveň zaměstnanosti.

3.2 Socioekonomické potřeby

Trh práce

Výkonnost maltského trhu práce zaznamenala v posledních letech výrazný růst, přičemž míra zaměstnanosti se zvýšila a míra nezaměstnanosti byla nízká. Vazby mezi pohlavím a specifickými druhy ekonomické činnosti jsou stále patrné. Míra zaměstnanosti mužů převažuje ve většině ekonomických činností s vysokou převahou ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zaměstnanost žen registrujeme vyšší v peněžnictví a pojišťovnictví; vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Zaměstnanost na ostrově Gozo se v letech 2009-2019 zvýšila; nejvyšší podíl zaměstnanců pracuje v tržních službách. Stejně tak se v posledních letech snížila úroveň uchazečů o zaměstnání. Z nejnovějších ekonomických prognóz vypracovaných Ministerstvem financí a zaměstnanosti vyplývá, že maltská ekonomika by měla obnovit svou pozitivní výkonnost a růst.

Míra zaměstnanosti a pohlaví

V roce 2019 byl na Maltě nejvyšší rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v EU-27. Ve skutečnosti byla v roce 2019 zaměstnanost mužů o 7,51 TP3T vyšší než průměr EU-27, zatímco zaměstnanost žen byla o 1,51 TP3T nižší. Vládní program bezplatné péče o děti, který poskytuje bezplatné služby péče o děti rodičům/opatrovníkům, kteří jsou buď výdělečně činní, nebo se ještě vzdělávají, spolu s dalšími iniciativami typu "aby se práce vyplatila", významně přispěl ke zvýšení míry zaměstnanosti žen. Přestože největší rozdíly v odměňování žen a mužů jsou pozorovány ve věkové skupině 65+, v ostatních věkových skupinách jsou stále znatelně vysoké. Pokud jde o samostatnou výdělečnou činnost, zůstává podíl žen poměrně nízký. Existuje proto prostor pro další úsilí na podporu samostatné výdělečné činnosti a udržení rostoucího nárůstu zaměstnaných žen.

Zaměstnanost mladých lidí a účast starších osob na trhu práce

Malta zaznamenala výrazné zlepšení, pokud jde o mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy. V tomto ohledu přispěl ke zlepšení míry zaměstnanosti mladých lidí systém záruk pro mladé lidi, který byl spuštěn v roce 2016, a to díky poskytování kvalitních příležitostí v oblasti vzdělávání, stáží nebo zaměstnání. Nicméně úsilí Malty o zajištění zvýšení zaměstnanosti mladých lidí a snížení příslušné nezaměstnanosti je třeba udržet v souladu s novou politikou zaměstnanosti mladých lidí, která se v současné době připravuje.

Program pro starší pracovníky, který byl spuštěn v roce 2014, je určen zaměstnavatelům, kteří přijímají do pracovního poměru pracovníky ve věku 45-65 let, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání. Ačkoli se od té doby míra aktivity věkové skupiny 55-64 let zvýšila, místní průměr je stále výrazně nižší než průměr EU-27. V tomto ohledu je i nadále důležité udržet a zvýšit míru zaměstnanosti různých cílových skupin, zejména pokud jde o zaměstnanost žen a starších osob.

3.3 Sociální soudržnost, chudoba a materiální deprivace

Malta zavedla několik opatření k dosažení svého cíle v rámci strategie EU 2020, kterým je vymanit 6 500 lidí z chudoby, mimo jiné další investice do vzdělání jako klíče k sociální mobilitě, osvobození od daně z příjmu pro osoby s nízkými příjmy, dávky pro pracující a bezplatné služby péče o děti. V roce 2016 vláda zavedla opatření, podle něhož jsou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 20 osob, povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to ve výši nejméně 2% z celkového počtu zaměstnanců. Toto opatření přispělo ke snížení počtu osob se zdravotním postižením, které se registrují pro dávky. Do roku 2019 se snížila míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, která je jedním z vícerozměrných kritérií chudoby směřujících k udržitelnému rozvoji.

Přesto jsou nezaměstnaní na Maltě vystaveni vysokému riziku chudoby a sociálního vyloučení. Míru chudoby a materiální deprivace ovlivňuje věk a pohlaví. V různých věkových kohortách jsou k ohrožení chudobou a sociálním vyloučením náchylnější ženy, přičemž nejnižší míra je zaznamenána u osob mladších 16 let a nejvyšší u osob starších 55 let. Tyto trendy jsou však patrné u obou pohlaví. To naznačuje souvislost s proměnnými souvisejícími s prací a zaměstnáním, jako je zapojení do pracovní síly a věk pro zaměstnání. U osob s nízkým vzděláním se navíc vyskytuje vyšší míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. V roce 2019 byla nejvyšší míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením u dospělých s nižší dosaženou úrovní vzdělání, přičemž ženy byly ohroženy více (31,9%) než jejich mužské protějšky (24,5%). Navíc čím vyšší je dosažené vzdělání rodičů, tím menší je pravděpodobnost, že dítě bude čelit chudobě a sociálnímu vyloučení. V tomto ohledu je další rozvoj vzdělávacího sektoru nezbytnou investicí pro větší inkluzi i sociální integraci.

Procento osob se zdravotním postižením (16+), které se potýkají s problémy s úhradou plateb za bydlení, činilo na Maltě 4,0% ve srovnání s 3,3% osob bez zdravotního postižení. Pokud jde o rozdíly v chudobě mezi jednotlivými okresy, v Jižním přístavu, na ostrově Gozo a na ostrově Comino byla v roce 2015 úroveň výdajů pod hranicí celostátního průměru. V tomto ohledu je i nadále nezbytné řešit specifické potřeby zranitelných skupin, aby Malta mohla směřovat k inkluzivnější společnosti.

Pokud jde o závažnou materiální deprivaci, která je jedním z vícerozměrných kritérií chudoby pro udržitelný rozvoj, byla míra chudoby na Maltě nižší než průměr EU-27. Navíc ženy na Maltě zaznamenaly vyšší míru deprivace než jejich mužské protějšky. V roce 2019 si 5,9% obyvatel nemohlo dovolit každodenní jídlo s bílkovinami nebo zeleninou. Potravinová deprivace má závažné a široké důsledky napříč všemi věkovými skupinami. Patří mezi ně: zdravotní, sociální a ekonomické problémy, které mohou bránit dosažení vzdělání, jakož i dosažení a udržení si zaměstnání, které odrazuje od závislosti na sociálních programech a umožňuje lepší kvalitu života. Proto jsou nezbytné další iniciativy, které zajistí udržitelnou integraci osob trpících materiální deprivací do společnosti a zajistí základní živobytí a blahobyt.

V posledních letech se podíl cizinců na Maltě prudce zvýšil. V roce 2018 činil počet zaměstnaných cizinců na Maltě a na ostrově Gozo 67 596 osob, z toho téměř 53% z členských států EU, 46% státních příslušníků třetích zemí (TCN) a 1% ze zemí ESVO. Ačkoli mzdy, příjmy a životní podmínky státních příslušníků třetích zemí na Maltě, včetně disponibilního příjmu, možností vzdělávání a zaměstnání a bydlení, jsou podle zjištění příznivější než v jiných zemích EU, osoby zaměstnané v odvětvích, jako je stavebnictví a cestovní ruch, jsou spojeny s relativní chudobou. Proto jsou nezbytné další iniciativy k zajištění trvalé integrace osob trpících materiální deprivací do společnosti a k zajištění základních životních podmínek a blahobytu.

3.4 Vzdělávání a odborná příprava

Očekává se, že demografický růst na Maltě bude pokračovat i v příštím desetiletí, což povede ke zvýšené potřebě rozšířeného, digitalizovaného a pro trh práce relevantního poskytování školního vzdělávání, aby bylo možné udržet maltskou ekonomiku a pokračovat v podpoře kultury vzdělávání a celoživotního učení (CŽU). V roce 2019 míra předčasného ukončování školní docházky na Maltě stále zaostávala za zeměmi EU-27. Bylo zahájeno několik opatření, včetně začlenění odborných a aplikovaných předmětů do systému nižšího sekundárního vzdělávání, označovaného jako reforma "Moje cesta", jejímž cílem je snížit míru předčasného ukončování školní docházky prostřednictvím různých pedagogických postupů v rámci povinné školní docházky. Současně k pozitivním trendům v této oblasti přispělo i zavedení nových revidovaných učebních plánů. Zapojení do výuky na základní škole bylo dále posíleno zavedením digitálních technologií a elektronického obsahu. Cílený přístup k žákům základních škol s nízkou gramotností byl podpořen také prostřednictvím mimoškolních setkání během vyučovacích hodin. Zásadní však zůstává další podpora mladých lidí při získávání dovedností potřebných pro vstup a pohyb na trhu práce a pro pokračování v dalším vzdělávání.

Poskytování kvalitních a uznávaných programů odborného vzdělávání a přípravy na Maltě výrazně změnilo vzdělávací prostředí a poskytlo mladým lidem alternativní možnosti. V posledních letech se také výrazně zlepšila úroveň terciárního vzdělávání. Účast v programech kreditové mobility vyžaduje v tomto ohledu další zlepšení a navzdory dosaženému pokroku je třeba vyvinout větší úsilí na zlepšení přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a jejich kvality. Pokud jde o osoby se zdravotním postižením, na Maltě existují po překročení věku povinné školní docházky jen omezené specifické programy podpory vzdělávání. Vzdělávání dospělých Na Maltě byl zaznamenán nárůst míry vzdělávání a účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě, ale na druhou stranu měla Malta v roce 2019 druhý nejvyšší podíl dospělých s nižším sekundárním vzděláním. Za tímto účelem je i nadále důležitá podpora zlepšování dovedností dospělých s nízkou kvalifikací, jak je rovněž uvedeno ve Zprávě o Maltě (2020).

Navzdory nárůstu počtu pracovních sil v posledních letech je nesmírně důležité zajistit, aby zaměstnavatelé mohli rekvalifikovat a udržet kvalifikované pracovníky. Kromě toho je nárůst počtu výzkumných pracovníků a lidského kapitálu schopného iniciovat a řídit výzkumné iniciativy závislý na vzdělávacím systému, který podporuje průřezové dovednosti, jako je kreativita, kritické myšlení, produktivita a řešení problémů. Proto je důležité zlepšit cestu k učení prostřednictvím pedagogiky více zaměřené na studenty, aby bylo možné poskytovat kvalitní vzdělání a řešit nedostatek dovedností na trhu práce.

Očekává se, že evropská zelená dohoda bude mít dopad i na trh práce a potřebné dovednosti. Eurostat uvádí, že "Zaměstnanost v sektoru environmentálního zboží a služeb" je na Maltě omezená, nicméně zároveň uvádí procentuální nárůst v tomto sektoru v letech 2014-2016. Pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství je zásadní mít správné dovednosti, přičemž důraz je kladen na zlepšování stávajících dovedností a odbornou přípravu, která poskytne nové ekologické dovednosti. Rostoucí nízkouhlíková ekonomika může vzkvétat pouze tehdy, pokud budou mít zaměstnanci správné dovednosti, aby splňovali požadavky, kterým bude toto odvětví v budoucnu čelit.

3.5 Strategie a doplňkovost

Investice podporované v rámci ESF+ se zaměřují zejména na podporu sociálního prostředí podporujícího začlenění v souladu s evropským pilířem sociálních práv, na podporu prostředí podporujícího zdravou pracovní sílu a na udržení nové generace kvalitního vzdělávání a zároveň na řešení problémů, kterým čelí současná dospělá populace s nízkou kvalifikací. Program ESF+ se rovněž zaměří na řešení územních rozdílů mezi Maltou a Gozem. V návaznosti na předchozí programová období je vláda i nadále odhodlána vyčlenit pro Gozo nejméně 10% z programu ESF+. Tyto iniciativy budou zejména doplňovat horizontální a specificky zaměřené investice na Gozo, které budou podporovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).

Opatření ESF+ budou fungovat jako hlavní fond poskytující vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i opatření v oblasti začleňování. Opatření ESF+ proto doplní intervence EFRR, především v rámci inovačního a inteligentního rozměru a sociálního rozměru, a investice v rámci Plánu obnovy a zvýšení odolnosti, pokud jde o zajištění nezbytné kombinace infrastruktury a dovedností umožňujících zaměstnanost a růst; přístup ke vzdělávání, zdravotním a sociálním službám, výzkumu a inovací a podnikání a jejich zlepšení; digitální přechod spolu s opatřeními na podporu začleňování. Kromě toho bude také doplňovat intervence v rámci ekologičtějšího a nízkouhlíkového rozměru EFRR a Fondu soudržnosti (FS), Fondu spravedlivého přechodu (JTF) a investic do RRP, pokud jde o poskytování odborné přípravy, možností rekvalifikace a pedagogiky směrem k zelené ekonomice. Prostředky ESF+ budou rovněž doplňovat přeshraniční a nadnárodní programy v oblastech souvisejících s ekologickou a digitální spoluprací, jakož i se sociálním rozměrem.

Kromě toho budou intervence ESF+ doplňovat intervence v rámci Azylového, migračního a integračního fondu: migrační fond se zaměří na integraci migrantů a státních příslušníků třetích zemí ve fázi přijetí, zatímco ESF+ se zaměří na dlouhodobější integraci a začlenění různých zranitelných cílových skupin, včetně státních příslušníků třetích zemí. Vymezení intervencí v rámci těchto dvou nástrojů financování zajistí, že finanční prostředky EU budou v této oblasti i nadále maximálně využívány.

Intervence prováděné v rámci ESF+ budou rovněž usilovat o doplnění maltských priorit v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP) a programů Evropského námořního a rybářského fondu a fondu pro akvakulturu (EMFAF). Doplňkové akce se předpokládají v oblasti podpory výzkumu a odborné přípravy v oblasti rybolovu, akvakultury, zemědělství a rozvoje venkova. Kromě toho se vláda bude snažit maximalizovat potenciální synergie s dalšími iniciativami, jako je ERASMUS+, pokud jde o mobilitu, a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci pro vysídlené pracovníky (EGF) v souvislosti s neočekávanými restrukturalizačními událostmi, které by mohly významným způsobem ovlivnit zaměstnanost. Ačkoli se bude usilovat o podporu v rámci nástroje technické podpory (TSI) jako hlavního zdroje pro podporu reforem a budování kapacit, předpokládá se rovněž komplementarita s ESF+, pokud jde o provádění opatření, která mohou vzejít z projektů TSI.

Podpora HELPDESK

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.