Evropské fondy jsou přidělovány v rámci sedmiletých finančních období nebo výhledů a my jsme právě na začátku nového finančního období 2021-2027. Rozpočtové krytí Evropské unie je dosud největší a činí 1 824,3 miliardy EUR, což je více než 25 miliard EUR je k dispozici pro Chorvatskou republiku.. Finanční prostředky přidělené Chorvatské republice na finanční období 2021-2027. činí více než 14 miliard EUR z víceletého finančního rámce a o něco více než 11 miliard EUR z NGEU (Next Generation EU).
Dohoda o partnerství Evropské komise s Chorvatskem na období 2021-2027. zahrnuje prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu spravedlivého přechodu.
Nařízení o společných ustanoveních (CPR) stanoví hlavní investiční cíle Evropské unie do roku 2027, jakož i základní rámec pro vypracování programových dokumentů, provádění, hodnocení, řízení a kontrolu.
Nařízení o společných ustanoveních definuje pět politických cílů, které odrážejí hlavní priority Evropské unie: Evropa konkurenceschopnější a inteligentnější; Evropa ekologičtější, odolnější a nízkoemisní; Evropa propojenější posílením mobility; Evropa podporující začlenění s výraznějším sociálním prvkem; Evropa blíže občanům.
1.1.1 ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti regionů v nejnevýhodnějším postavení, mezi nimiž je zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou vystaveny vážným a trvalým přírodním nebo demografickým obtížím, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva ostrovních, pohraničních a horských oblastí.
Podpora z EFRRna adrese s investice do infrastruktury, činnosti v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací, včetně průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje a studií proveditelnosti., investice do přístupu ke službám, produktivní investice do malých a středních podniků (MSP) a investice zaměřené na zachování stávajících a vytváření nových pracovních míst., vybavení, software a nehmotný majetek, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností a činností zahrnujících inovační klastry, mimo jiné mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány., informace, komunikace a studium, a technickou pomoc.
V období 2021-2027. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) bude i nadále pomáhat posilovat hospodářskou a sociální soudržnost členských států EU a umožní investice tak, aby všechny evropské regiony byly:
Zapojením dalších 47,5 miliardy EUR z Fondu nové generace EU vyčlenila EU na své politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti na období 2021-2027 více než 370 miliard EUR. Prostřednictvím využití Evropského fondu pro regionální rozvoj má Chorvatsko k dispozici spolufinancování ve výši 50 až 75% z celkové hodnoty projektu.
Finanční příděl pro Chorvatsko (2021-2027) činí 5,54 miliardy EUR.
Evropský fond pro regionální rozvoj se řídí podle odvětví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.
1.1.2 ESF+
Evropský sociální fond plus (ESF+) je hlavním nástrojem Evropské unie pro investice do lidí a systémů v oblasti politiky zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, který podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Investice z ESF+ přispívají k provádění Evropského pilíře sociálních práv. ESF+ je také jedním ze základů sociálně-ekonomické obnovy Evropské unie po pandemii koronaviru, během níž se snížila účast na trhu práce, vzdělávací a zdravotní systémy čelily řadě problémů a zvýšila se nerovnost. ESF+ bude jedním z klíčových nástrojů, které členským státům pomohou tyto problémy řešit. ESF+ je hlavním finančním nástrojem EU pro posílení sociálního rozměru Unie. Chorvatsko tento nástroj využívá k provádění kvalitních národních politik prostřednictvím různých projektů zaměřených na zvýšení vzdělanosti a zaměstnanosti chorvatských občanů. Hlavním cílem ESF+ je přispět k sociálnější Evropě a uskutečnit Evropský pilíř sociálních práv v praxi. ESF+ přispívá k hospodářské a sociální konvergenci v celé Evropě. Financování z ESF+ přispěje také k provádění hlavních směrů zaměstnanosti definovaných v evropském semestru koordinace politik a k celkovému cíli inteligentního, inkluzivního a udržitelného růstu po roce 2020 (Cíle udržitelného rozvoje OSN), jako je zajištění vysoké úrovně lidského zdraví. Iniciativa pomůže zlepšit pracovní příležitosti, zvýšit životní úroveň, usnadnit mobilitu pracovních sil a zvýšit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a Listině základních práv EU. Míra spolufinancování se pohybuje od 50 do 85% z celkové hodnoty projektu.
Finanční příděl pro Chorvatsko (2021-2027) činí 1,98 miliardy EUR.
Tematické zaměření fondu: vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení; efektivita trhu práce a rovný přístup ke kvalitním službám. zaměstnanost, sociální začlenění, zdraví a boj proti chudobě.
Z fondu lze financovat:
Evropský sociální fond plus se řídí podle odvětví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021 o zřízení Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a o zrušení nařízení (EU) č. 1296/2013.
EFRR v Chorvatsku slouží především k dosažení cílů dvou programů: Programu pro konkurenceschopnost a soudržnost 2021-2027 a Integrovaného územního programu 2021-2027.
Cíl politiky 1: Konkurenceschopnější a chytřejší Evropa podporou inovační a inteligentní hospodářské transformace a regionálního propojení v oblasti informačních a komunikačních technologií.;
Odůvodnění výběru cíle politiky: V souladu s doporučeními Rady k národnímu programu reforem na roky 2019 a 2020 jsou přijímána opatření zaměřená na růst investiční politiky v oblasti výzkumu a inovací s ohledem na regionální rozdíly, opatření na podporu získávání dovedností, opatření na zvýšení přístupu k digitální infrastruktuře a službám a další investice do širokopásmového internetu. Politiky byly vybrány s ohledem na pokyny pro investice ze Zprávy pro Chorvatsko 2019, kde byly mimo jiné jako priority určeny: zlepšení výsledků inovací a počtu inovativních podniků v oblasti inteligentní specializace, jakož i investice do dovedností v uvedené oblasti, aktivity, které přispějí ke komercializaci výsledků výzkumu, podpora interoperabilních elektronických služeb a jejich využívání mezi občany, jakož i integrace digitálních technologií v malých a středních podnicích, pokrok v globálních hodnotových řetězcích, zlepšení kvality institucí na podporu podnikání a podnikatelského prostředí. Aktivity související s tímto cílem přispějí také ke snížení rozdílů v regionálním HDP na obyvatele s cílem snížit rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejméně rozvinutými regiony.
Cíl politiky 2: Zelenější, odolnější a nízkoemisní Evropa, která přechází na hospodářství s nulovými čistými emisemi uhlíku podporou přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility..
Odůvodnění výběru cíle politiky: Evropský zelený plán si v souvislosti s udržitelným rozvojem stanovil ambiciózní cíl transformovat ekonomiku EU směrem k udržitelné budoucnosti a dosáhnout do roku 2050 oběhového hospodářství, které bude neutrální z hlediska klimatu. S cílem přispět k přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi uhlíku byly na základě Národního energeticko-klimatického plánu vybrány politiky zaměřené na přechod na čistou a spravedlivou energii, včetně využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), dekarbonizaci budov a hospodářství, zřízení inteligentních energetických sítí, rozvoj zelené a modré ekonomiky, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů, posílení prevence a řízení rizik a přírodních katastrof, udržitelný rozvoj zásobování vodou a odkanalizování, přechod na oběhové hospodářství, posílení biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím rozvoje zelené městské infrastruktury, a podporu udržitelné městské mobility. Všechny tyto vybrané politiky přispějí k procesu ekologického přechodu.
Cíl politiky 5: Přiblížení Evropy občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů oblastí a místních iniciativ..
Odůvodnění výběru cíle politiky: Politiky byly vybrány s ohledem na pokyny pro investice z přílohy D Zprávy pro Chorvatsko v roce 2019, která mimo jiné stanoví jako prioritní potřeby posílení úlohy předních hospodářských center jako hnací síly regionálního růstu a udržitelného a integrovaného rozvoje jejich funkčních oblastí, jakož i potřebu investic s cílem snížit nerovnosti mezi regiony a s ohledem na geografická specifika (ostrovy), podpořit hospodářskou činnost a propojit je s předními rozvinutými centry s důrazem na energetickou soběstačnost ostrovů.
Tento program je spojen s politikou dosahování výsledků cíle 4: Evropa podporující začlenění s výraznějším sociálním prvkem prostřednictvím provádění evropského pilíře sociálních práv.
Odůvodnění výběru cíle politiky: Chorvatsko se potýká s řadou problémů v oblasti zaměstnanosti, sociálních otázek a dovedností, z nichž některé jsou stále ovlivněny důsledky pandemie COVID-19. Všechny investice se budou řídit zásadami prevence segregace a diskriminace s důrazem na podporu přístupu k běžným inkluzivním službám v oblasti vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti, zdravotní a sociální péče. Míra zaměstnanosti se zvýšila z 57,2 v roce 2013 na 68,2% v roce 2021, přičemž cíl v oblasti lidských zdrojů v rámci pilíře EU pro sociální práva do roku 2030 je 75%. Přístup na trh práce je obtížný zejména pro ženy, mladé lidi a osoby se zdravotním postižením. V roce 2018 bylo na opatření aktivní politiky zaměstnanosti (MAPZ) vyčleněno 0,72% HDP, což je méně než ve většině ostatních členských států. Pro zlepšení výsledků na trhu práce je nutné posílit opatření v oblasti odborné přípravy a rekvalifikace. Míra účasti dětí v předškolním vzdělávání je jedna z nejnižších a činí 81,8% (EU 95,2). Mateřskou školu a předškolní vzdělávání nenavštěvuje 69% romských dětí ve věku 3-6 let. Více než 60% žáků v odborném vzdělávání a přípravě nezíská během školní docházky pracovní zkušenosti, a proto je nutné zajistit podporu odborného vzdělávání z hlediska jeho relevance a kvality. Míra ohrožení chudobou je 20,5% (EU 21,5), u některých skupin je výraznější, a cílem HR pilíře sociálních práv EU je snížit míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením do roku 2030 o 298 000 osob. V Chorvatsku má chudoba silný územní rozměr. Specifické potřeby oblastí ohrožených chudobou souvisejí s jejich geografickými charakteristikami, socioekonomickými faktory a dlouhodobou degradací, která jim neumožňuje využít jejich potenciál. Proces deinstitucionalizace se v posledních 10 letech zintenzivnil a zaznamenal pokrok, ale stále více než 20% dětí bez odpovídající rodičovské péče, s poruchami chování, vývojovými obtížemi a více než 80% osob s mentálním postižením má ústavní formu péče. Ubytovací zařízení v domovech pro seniory a nemohoucí osoby pokrývají pouze 3,68% starších 65 let, zatímco pokrytí domácími asistenčními službami je nedostatečné. Dlouhodobá péče je nedostatečně rozvinutá a značně institucionalizovaná (HR 2019. vydání 3,03%; EU 16,11%), 13% osob závislých na péči dostává institucionální péči, 14% oficiální pomoc v domácnosti. Nedostatek a regionální nerovnoměrnost soc. služeb se týká dětí, mladých lidí, rodin ohrožených chudobou a soc. vyloučením, osob se zdravotním postižením, seniorů, osob bez domova, obětí domácího násilí, obchodování s lidmi, osob s problémy se závislostmi.
Rok 2020 a 2021 poznamenala pandemie COVID-19 a dvě ničivá zemětřesení v Chorvatsku. Činnosti prováděné na národní úrovni během krize COVID byly úspěšně sladěny s nástroji EU s cílem zachovat pracovní místa a zdraví občanů, nicméně se předpokládá významný dopad pandemie na některé zranitelné skupiny ve společnosti, zejména v souvislosti s přístupem ke zdravotním, sociálním a vzdělávacím službám. Cílem programu Efektivní lidské zdroje 2021-2027 je mimo jiné přispět k překonání krize, aby Chorvatsko pokračovalo v trendech rozvoje před pandemií. Při realizaci programu ESF 2014-2020. partnerství se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti (OOS) ukázalo plný potenciál pro dosažení stanovených cílů programu. Prostřednictvím realizace aktivit mají sociální partneři a organizace občanské společnosti možnost rozvíjet své kapacity pro dosažení cílů ESF+. Organizace občanské společnosti jsou aktivní zejména v oblasti poskytování sociálních služeb a realizace aktivit pro sociální začleňování zranitelných skupin a sociální partneři jsou klíčovým aktérem na trhu práce. Investice z programu ESF+ přispějí k vyváženému regionálnímu rozvoji. Vzhledem k výrazným regionálním rozdílům v potřebách v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání a zdraví budou mít investice z ESF+ při navrhování intervencí regionální/lokální charakter a budou zohledňovat specifické místní a regionální potřeby. To platí zejména pro sociální a zdravotní služby, kde budou investice realizovány na základě mapování potřeb na místní úrovni (Zajelí, komunitní služby, osobní asistenti atd.).
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.